Poradna

Hraniční kameny

Na zdi FB skupiny Hraniční kameny a jiné kamenné památky se často opakuje stejná situace: Někdo z členů najde v lese zajímavý kámen o kterém zhola nic neví. Udělá snímek a zveřejní ho na skupině s dotazem typu "co by to asi tak mohlo být". Což samozřejmě není žádný hřích, od toho vlastně - mimo jiné - tato skupina funguje. Většinou společnými silami dojdeme i k nějakému výsledku. Nicméně nálezce se tím do jisté míry ochuzuje o radost z vlastní badatelské práce. Takže pro ty zvídavé, kteří by rádi trošku vlastní detektivní činnosti, jsme dali dohromady jakýsi všobecný, základní algoritmus jak si v tom počínat. Skutečně ovšem pouze základní. Nelze obsáhnout všechny možné situace a možnosti

I. Jak si počínat přímo na místě:

1. Kámen vyfotíme. Pokud to činíme mobilním telefonem, je dobré si dostatečnou chvíli předtím zapnout funkci GPS.

Většina telefonů ji má přímo v základním menu Nastavení. Při exponování fotografie je díky tomu do EXIF souboru zapsán i údaj o souřadnicích. Najdeme jej při prohlížení v Galerii fotek pod ikonkou "info", "i", "podrobnosti" atd (podle typu telefonu a software; některé se pokusí vyprodukovat jakousi "adresu" pro google mapy s odkazem - na ten stačí kliknout a objeví se i s vyčíslením souřadnic).

Pokud se tomuto chcete vyhnout, není špatné si z Google Play stáhnout nějakou jednoduchou GPS aplikaci a použít tu. Získáte tím číselné údaje přímo bez hledání. Přesnost měření bude samozřejmě odvislá od konfigurace terénu a doby měření. Deset vteřin otevřené aplikace je zkrátka málo, minuta rozumné maximum. Většinou. V případě, že se nacházíme v nějaké hluboké rokli v lese apod, bude výsledek pochopitelně tristní. Pak je nutno jej nějak zkonfrontovat s mapou a odhadnout kde jsme to vlastně byli doopravdy. Obecně lze ale říci, že většinou to funguje docela dobře. Aplikací je celá řada. Sám používám GPS Tools od VirtualMaze, ale uvádím to jenom jako příklad. Na nejzákladnější použití má tahle apka funkcí až příliš...

O speciálních navigačních přístrojích se rozepisovat nebudu. Když už jej někdo má, tak docela určitě nepotřebuje základní návody co s ním.

2. Pokud jsou na kameni nějaké nápisy nebo obrazce, pokusíme se je vyluštit a opsat nebo alespoň co nejlépe vyfotografovat.

Paradoxně se stává, že na fotografii v rozlišení velkého monitoru často spatříme i to co nám v terénu na místě ušlo. Ideální světlo je mírně z boku, tak aby vykreslovalo stíny zářezů v kameni nebo světlo rozptýlené. Protisvětlo nebo osvětlení zezadu plasticitu obrazu příliš zplošťuje. Může pomoci nějaká světlá odrazná plocha z boku (list bílého papíru atp), která světlo podle potřeby trochu nasměruje. Pro čitelnost zářezů pomůže třebas klacík na oškrábání mechu a bláta, výborná pomůcka v zimním období je hrst sněhu přehrnutá několikrát přes plochu s nápisem: vyplní rýhy a písmo se o dost zviditelní. Oblíbenou pomůckou je voda: navlhčený povrch kamene vypadá plastičtěji.

3. Předpokládáme li, že by mohlo jít o hraniční kámen, prohlédneme si dobře jeho okolí...

Hranice je liniová záležitost a jako taková bývala v minulosti označovaná nejen hraničními znaky, ale také těmi liniemi. Dost často šlo o mělký příkop podél celé hranice, násep, zídky apod. Často hranice sledovala okraj cesty, potoka, pokud vedla lesem, býval tu úzký průsek ponechaný buď bez porostů nebo ohraničený alejí (například dubů, buků...). Jestliže máme dojem, že některý z těchto znaků rozpoznáváme, zkusíme se ho chvíli držet. Je tu naděje nálezu dalších podobných kamenů.

4. Za předpokladu, že máme mobilní data, GPS čidlo a víme, že jde o hranici, není nic jednoduššího, než se po ní nechat vést.

Na prohlížeči Chrome, který najdeme v každém telefonu s Androidem (Existují i různé aplikace, ale takhle je to asi jednodušší; stejně tak jsou i další mobilní internetové prohlížeče, ale ne všechny si rozumí s gps trackerem - viz třeba Opera) si vyhledáme webové stránky ČÚZK (https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/)**. Při zapnutém gps nám aplikace ukáže kde přesně jsme: zbývá jen navolit druh mapy (ideální je jako podkladovou mapu ponechat tu implicitní topografickou a vpravo nahoře z menu "přidat vrstvy" zvolit položku "bodové pole"), přiblížit obraz a můžeme vyrazit po linii. Katastrální hranice jsou při dostatečném rozlišení vidět jako přerušovaná červená čára, na archívních mapách jsou i hranice bývalé, dnes neexistující (tečkovaná linie). Zmíněná položka "bodové pole" přidá do mapy vrstvu se sítí registrovaných trigonometrických a nivelačních bodů - můžeme si tím na místě ověřit, zda kámen který jsme našli, patří k síti státní triangulace (nivelace) nebo nikoli. Občas se přihodí i to, že historický hraniční kámen plní novodobě i zmíněnou zeměměřickou funkci nebo byl použit pro tažení bodového polygonu; většinou to ale neplatí. (Pokud do aktivního kolečka nebo trojúhelníku na mapě kliknete, vyjede vám formulář s popisem bodu i kamene - v případě použití historického hraničníku je v tomto popisu většinou obsažen i případný nápis na kameni - čímž si celou situaci ověříme).

**(poznámka): Pravděpodobně v souvislosti s globálním ukončením aplikace Adobe Flash (a tím i celého formátu flash) k 31.12.2020 dochází v poslední době ke změnám designu, obsahu i samotného zdrojového kódu na celé řadě oficiálních aplikací. Týká se to i aplikací Českého Ústavu Zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), webové stránky prošly podstatnými změnami a mnohé jejich funkce byly při té příležitosti přesunuty. Odkaz nahoře v tomto odstavci je již novou verzí. Proto ti, kdo byli zvyklí na původní stránky, mohou při našem návodu chvíli tápat. Nicméně nic podstatného se neztratilo, naopak, z ergonomického hlediska je nová aplikace daleko přehlednější a logičtější. Ostatně, stará aplikace od listopadu 2020 stejně už nebude dostupná...

II. Máme fotky, souřadnice - a snažíme se zjistit oč vlastně jde

Nalezení bodu na mapách

Souřadnice, které dostaneme z gps trackeru a mobilních aplikací, jsou většinou v globálním systému WGS 84, který používá zobrazování pomocí geografických souřadnic N (severní šířka) a E (východní délka) ve stupních, minutách a sekundách, eventuelně ve stupních a jejich zlomcích v desítkové soustavě. Pro naše účely lze změřené hodnoty ztotožnit se systémem ETRS89 (Evropský Terestrický Souřadnicový Systém), používaným aplikacemi Českého Ústavu Zeměměřického a Katastrálního (ČÚZK).

Pokud chceme najít podle souřadnic místo, kde jsme byli, můžeme samozřejmě použít například portál mapy.cz, který je po všech stránkách vynikající aplikaci, daleko převyšující mapy z Google a pod. Stačí obě souřadnice prostě zadat do vyhledávacího pole v pravé liště za sebe (označeno polem s lupou). Bohužel ovšem nezjistíme nic o průběhu místních hranic, takže jde jen o první, obecnou orientaci.

Daleko lépe pořídíme na portálu už zmíněného ČÚZK, konkrétně na aplikaci nazvané Geoprohlížeč (stisknete li tento odkaz, ukáže se cíl v novém okně prohlížeče). Viz obrázek nahoře. Opět nejlépe, když si přidáme vrstvu "bodové pole" - viz návod o odstavec výše. Důvod je jednoduchý: v této kombinaci budeme mít online na mapě maximum evidovaných bodů.

1) V horní vodorovné liště prohlížeče vyhledáme zcela vlevo ikonku MENU (ikona: čtvereček s vodorovnými čarami) Stiskeneme ji. Pod ikonou vyjede lišta s položkami menu.(šipka č. 1 na obrázku nahoře).

2) Vybereme položku "Přechod na souřadnice" (šipka č. 2). Vpravo se objeví formulář stejného názvu.

3) Ve spodním poli "Souřadnicový systém" bude asi implicitně nastaven systém S-JTSK. Místo něj pod šipkami vyhledáme položku WGS84 (2D) nebo ETRS89 (2D). Zatrhneme ji. teprve pak můžeme zadávat hodnoty X a Y souřadnic do příslušných políček.(šipka č. 3)

4) Pozor, hodnoty jsou opačně prohozené oproti číslům z gps měření!!! Položka X je hodnota východní délky (tedy E, East, ta druhá z gps měření), položka Y je severní šířka (N, North, první z naměřených položek).

5) Po zadání námi naměřených souřadnic stiskneme tlačítko dole ("Zobrazit na mapě", šipka č.4). Mapa se automaticky zvětší s bodem vyznačeným lomenou šipkou. Zvětšíme si ji natolik aby byly patrny červené přerušované hranice katastrů a případné body státní trigonometrické (či nivelační) sítě - modré a červené trojúhelníky a kolečka s čísly.

**(poznámka): Tento návod je pro zobrazení na klasickém monitoru; u smartphonu bude nicméně situace stejná, aplikace ČÚZK se zobrazuje podobně. Rozdíl bude pouze v tom, že formulář "Přechod na souřadnice" se neotevře vpravo nahoře, ale vyjede odspodu.

III. Další upřesňování

Pokud se zadařilo hned na první pokus a můžeme konstatovat, že náš bod leží skutečně na hranici katastru nebo v její přiměřené blízkosti, máme část pátrání za sebou a přejdeme k bodu označenému římská IV.

Pokud náš kámen leží mimo červenou čáru (ať už přerušovanou nebo plnou - zde záleží na přiblížení mapy), můžeme se zkusit ještě přesvědčit, zda nejde o hranici bývalou, dnes už zrušenou. Ta je na příslušné mapě vyznačena tečkovanou červenou linií. Ke zrušení hranice docházelo celkem běžně v případech, kdy byly původně dva samostatné katastry obcí sloučeny do jediného.

V případě, že ani tentokrát nepochodíme, může být náš kámen ještě pořád hranicí lesní plochy (polesí, lesní oddíl), obory nebo třeba i většího soukromého pozemku. Často bývaly mezníky označovány panské lesy, vydělené ze správního hlediska z obecního katastru. Aby to nebylo zas tak jednoduché, může se jednat i o pozůstatek průběhu hranice, která byla někdy dodatečně změněna (napříhlad kus nějakého území u hranice přešel z vlastnictví jedné obce do katastru obce sousední - někdy se původní hraniční kameny přemístily spolu se změnou, občas byly ale ponechány osudu na původním místě a staly se "záhadnými solitéry")

IV.

V případě, že jsme tedy na hranici nebo v její těsné blízkosti (nepřesností gps měření atd):

Polohu našeho bodu srovnáme s polohou bodů měřické sítě, které se nám na mapě ukážou - opět připomínám, že je důležité mít na podkladové mapě zobrazenou vrstvu "Bodové pole" (červené trojúhelníky, modrá kolečka s bodem uvnitř) a zároveň si nevymazat formulář "Přechod na souřadnice" s výsledkem hledání z předchozího odstavečku..pokud si nepamatujeme přesně jeho umístění na mapě. Přiblížíme li si v místě mapu ještě víc, mohou se ukázat i další body podrobné polohové sítě (tmavě červená kolečka s tečkou vprostřed). Jestli je některý z těchto bodů cca totožný s naším bodem, zkusíme do takové značky kliknout myší. měl by se ukázat formulář daného bodu.Viz příklad na obrázku vlevo. Můžeme z něj vyčíst jeho parametry včetně skutečnosti, že "Bodem je mezník UH" (ideální příklad na obrázku: v lepším případě jsou písmena UH vyrytá přímo do kamene, čímž si ověříme, že jsme na správné stopě).

6) Výsledek tohoto speciálního příkladu? Náš kámen sice neleží na žádné katastrální hranici nýbrž uvnitř. Přesto je označen jako "mezník UH", který zároveň slouží jako podrobný bod trigonometrické sítě. Je možné, že hranice byla posunuta, přeložena, je možné, že jde o hranici polesí atd atd.

ČÁST DRUHÁ

V. Víme, že jde o hraniční kámen (mezník). Co dál?

Va) Mezník je bez jakéhokoliv označení, maximálně je do něj vyryto pořadové číslo. V takovém případě toho příliš nezmůžeme. Podle tvaru, materiálu a zachovalosti lze s velkou mírou nepřesnosti tipovat zhruba stáří. Většinou je to však opravdu jen nekorektní odhad. Pokud jsme schopni se zorientovat na indikační skici stabilního katatstru z první půlky 19.století, můžeme zkusit zjistit, zda na našem místě v té době skutečně mezníky stály, v ideálním případě snad i ztotožnit s konkrétním kamenem. Na skicách bývají kromě značek mezníků i jejich případné nápisy, jistým zjištěním může být skutečnost, že v 19.století stával na místě kámen jiný a že tento jej nahradil někdy později.

Vb) Mezník nese vyrytá písmena, znaky, popřípadě kombinace všeho včetně čísel. Zde se otevírají opravdu značné možnosti teoretizování a bádání ve všemožných pramenech. Písmena mohou být zkratkami názvů jmen sousedních katastrů. Toto lze očekávat převážně mezníků zřízených po druhé půlce 19.století. Před rokem 1848 k takovým označením určitě docházelo v případě majetku měst, u vsí snad jen výjimečně: většina obcí byla před tímto datem součástí patrimoniálního systému (chcete li, panství) a pokud šlo o dvě obce ve vlastnictví stejného panství, hranice mezi nimi nebyly až tak důležité aby byly nákladně značeny kamennými mezníky s literami. Kameny se osazovaly spíše až na hranicích dvou sousedních panství, tedy nadřízené jednotky. Proto většina mezníků, pocházejících z první půlky 19.století (a starších) nese nějaké označení příslušného panství - ať už šlo o panství šlechtické, církevní, panství města nebo dokonce samotného majestátu. Takovéto označení může být opět různé: název panství (německý, tedy počínající slovem Herrschaft - písmeno H), ale stejně tak iniciály majitele panství. Například na bývalém statku Lichtensteinů severovýchodně od Brna nacházíme kamenné mezníky s obojím označením: HP (Herrschaft Poschoritz - panství Pozořice) i kameny označené ligaturou FL (Fürst Lichtenstein, Kníže Lichtenštejn) a dokonce i oboustranně značené kameny HP/FL. U šlechtických majetků (a klášterních) se občas setkáváme krom písmenných znaků i s rytinami zjednodušených erbů, knížecí nebo biskupskou korunkou apod. Kombinací je nepřeberně.

Vyšší úrovní území nad panstvím bývaly od 18.století kraje (Kreis) a ještě výše pak hranice zemské (Čechy, Morava ...na kamenech většinou vyznačené jako M a C respektive T - Tsechise). A samozřejmě hranice státní: ČR, ČSR, Č, RČS...Starší kameny nesou dosti často rytinu státního znaku, lva (většinou dost nepodařenou)

Takže, jak bylo napsáno v titulku tohoto odstavce: jak dál?

Dál bychom si měli jmenovitě určit sousední katastry námi zkoumané hranice. Souhlasí písmena vyrytá na kameni se jmény jedné či obou sousedících obcí? Většinou tomu tak nebývá, pokud nejde o mezník relativně mladý, tedy cca od roku 1850. U starších předpokládejme název panství nebo jeho majitele. Takže úkol zní: zjistit k jakému panství obec (obce) přináležely. Většinou je dobré počítat s množným číslem, tedy jaká dvě panství tu spolu sousedila?

Určit příslušnost bývá někdy jednoduché, někdy ne. Statky včetně jednotlivých vsí bývaly mezi panstvími v historii různě směňovány, prodávány, dávány do dočasné zástavy, zcizovány...V 18. a 19. století však už byla území panství relativně celistvá, bez větších změn. Takže s jistou dávkou pravděpodobnosti lze říci, že pokud stanovíme příslušnost vsi k nějakému panství v 19.století, budeme mít slušnou šanci tímto určit i nejméně jedno století předtím. A v 19.století už přece jenom máme možností pátrání více než ve stoletích předcházejících. Už od konce 16.století vznikají různé soupisy majetků (od doby berní ruly přes katastry Marie Terezie a Josefa II. až po Stabilní katastr), mapová díla, encyklopedie atd. Leccos je dnes dostupné i v digitalizované verzi na internetu.**

**(poznámka) Bohužel se nyní na podzim roku 2020 nacházíme v situaci, kdy celá řada například mapových zdrojů přestala nebo přestává fungovat. Blíží se totiž konec grafické platformy Adobe Flash Player a tím i konec formátu .flash jako takového. Už nyní jej celá řada prohlížečů nepodporuje. Ke smůle je obrovské kvantum historických sbírek map digitalizováno a uloženo na serverech právě přes toto rozhraní. Týká se to sbírek Moravského zemského archivu, týká se to historických map Historického ústavu AV ČR nabízených přes server Zomify (a vlastně všeobecně všeho ze Zomify, nejen historických map). Nové platformy jsou sice vyvíjeny (viz právě aplikace ČÚZK nebo Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického VÚGTK), nicméně přístup přes ně ke starých formátům nafunguje a je otázka kdy fungovat bude. Takže pokud zde o pár řádků níže budu psát o Schenklových mapách Moravy a Slezska, bude jejich dostupnost ke konci roku znemožněna - pokud do té doby ovšem se nepodaří je překlopit do formátu HTML5...Týká se to i indikačních skic v archívech MZA a dalších věcí.

VI. Panství? Kde najít? Nastupuje strejček Gůůgl

Obecní internetové stránky. Asi nejjednodušší (pokud tedy nemáme nějaké tušení nebo informace) je začít od základu, tedy od obce pod níž příspušný katastr spadá (správněji od obou obcí a dvou katastrů). Prakticky všechny vesnice v ČR dnes mají svoje internetové stránky, a to jak ty oficiální, tak různé soukromé stránky nadšenců a místních badatelů nebo spolků. Odhadem 75% z takových stránek mívá tu lépe, tu hůře zpracovanou kapitolu o historii obce. Při troše štěstí najdeme i zmínky o příslušnosti k panství, městskému statku, klášteru, apod. Není li žádná zmínka, může nás ještě zachránit historie místního kostela, zámku, hradu...v prvním případě bude jmenován nějaký donátor, v dalších majitel zámku a tedy zřejmě i panství...atd. Je to mravenčí práce, ale většinou lze alespoň rámcově zjistit hodně.

Zkusíme li se podívat do tzv indikační skici Stabilního katastru (polovina 19.století, každá obec má vlastní unikátní samostatnou mapu), uvidíme, že kromě plánu pozemků v katastru naší obce (a jejích hranic) jsou na ní nápadně šedé celistvé plochy bez podrobnějšího vykreslení. Jde o lesní pozemky, jejichž parcelace nebyla rozdrobená mezi drobné majitele. Většinou ji vlastnila šlechta, město, klášter atd. A co je důležité: majitel lesa je na skici do plochy přímo zapsán. Zjistíme li tedy, že les je připsán hraběti Vladimíru Mitrowskému z Nemyšle, bude nám jasné, že i příslušná obec před skončením patrimoniální správy pravděpodobně náležela k některému z panství hrabat Mitrowských (tedy panství Pernštejn, Bystřice, Rožínka: HP, HB, HR). nemusí to platit vždy, ale jisté vodítko to je. Skici jsou k nalezení v archívech MZA (Moravský zemský archív Brno) a Státního archívu v Praze. Druhý je v současné době bez problémů, první z nich má skeny map zveřejněné prostřednictvím platformy FLASH, která bude s 31.12.2020 ukončena. Další dostupnost je zatím nejistá. Ke zmíněným skicám se lze dostat na webu příslušných institucí nebo jednotně odkazem ze stránek aplikace ČÚZK/archívní mapy.

Pro oblast Moravy a Slezska existuje encyklopedia Ladislava Hosáka: Historický místopis země Moravskoslezské, který vyšel v devíti svazcích poprvé v letech 1933-1938 a existuje i novodobá reedice. Podává abecední soupis panství a do nich příslušných obcí, včetně jejich stručných dějin. Jde vlastně o moravskou verzi Sedláčkova slovníku, který vyšel pro Čechy. Plnému zveřejnění digitální verze zřejmě brání autorský zákon, nicméně některé její části jsou k dohledání: například sken části o Jihlavském kraji včetně oskenovaných map a celého rejstříku je na této adrese: http://librinostri.catholica.cz/download/HosakSlovnik9DodMapaRejstrik-150dpi.pdf .

Pro Čechy, jak už bylo zmíněno, existuje dílo Augusta Sedláčka: Místopisný slovník historický Království českého, který od svého prvního vydání v roce 1908 vyšel rovněž několikrát, poslední reedice je z roku 1998 (nakladatelství Argo). Protože omezení autorským zákonem pro vydání z roku 1908 pominulo, nabízíme publikaci ve formátu *pdf přímo na tomto webu. Najdete ji v sekci Bibliografie.

Pro Čechy a Moravu bylo v historii nakresleno množství kvalitních i méně kvalitních map, poplatných samozřejmě úrovni tehdejšího poznání v oblasti topografie, geometrie a tisku. Jen málo z nich je ovšem věnováno rozčlenění státu na jednotlivá panství. Ve většině případů se jak autorská mapová díla, tak velké množství jejich derivátů spokojují s rozdělením Čech na jednotlivé kraje (toto členění státu vzniklo po přeměně původní hradské soustavy na správní kraje za vlády Přemysla Otakara II a s několika změnami trvalo až do roku 1868). Přesto nějaké ucelené soubory existují - pro Moravu a Slezsko jde například o soubor map jednotlivých krajů od Konráda Schenkela vydávané v letech 1841-1845. Jsou na nich zakresleny všechny obce a především - to co je pro nás důležité - hranice tehdejších panství. Prostým pohledem do mapy lze tedy zjistit, ke kterému že to panství naše obec patřila v 19.století (a tím zřejmě i ve stoletích předešlých). Plochy panství jsou označeny číslem ke kterému je na okraji mapy příslušná legenda. Lze se k nim dostat přes portál VÚGTK: http://mapy.vugtk.cz/schenkl/index.php?rs=2&lg=cze (Kraj brněnský, hradišťský, jihlavský, olomoucký, přerovský, znojemský, opavský a těšínský). *poznámka: pro tyto odkazy platí totéž co pro všechny ostatní s flashovou aplikací Zoomify. K 31.12.2020 bude ukončena. Georeferencování map pro MapServer v současné době ještě není k dispozici.

Pro české kraje máme situaci bohužel složitější. Mezi roky 1820 až 1834 sice vycházely v Čechách mapy krajů (v počtu 16; autorem byl František jakub Jindřich Kreibich, povoláním farář, ale ze záliby astronom a kartograf),ale přestože jsou zhruba srovnatelné s mapami Konráda Schenkela, chybí v nich přímé vyznačení jednotlivých panství. Opět jsou k dispozici na adrese Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK): http://mapy.vugtk.cz/kreibich/index.php?rs=2&lg=cze . Pro nás jsou v tomto ohledu bezcenné a uvádím je jen pro srovnání.

Obrázek nahoře: jeden z listů souboru Schenklových map krajů Moravy a Slezska, konkrétně Brněský kraj. Vlevo na okraji je soupis panství s číslovanou legendou.

Obrázek dole: zvětšený výřez Schenkelovy mapy Brněnského kraje. Jsou dobře patrné vesnice, hranice mezi panstvími jsou vyznačeny tečkovanou čarou (přerušovaně jsou hlavní cesty). V ploše uvnitř hranic je číslovka odkazující k legendě soupisu panství (číslovka 59 je panství kláštera Porta Coeli v Tišnově, 36 je lomnické panství).

Obrázek nahoře: výřezy stran berní ruly z roku 1656, konkrétně historického Prácheňského kraje. První list je soupis panství v kraji, druhý je náhodná ukázka textu konkrétní vsi z panství Rožmitál.

Obrázek dole: mapová aplikace z diplomové práce J.Antlové na portálu ČVUT. Průhlednost mapových vrstev je nastavena na 50% aby byly vidět jednotlivé mapové listy; při průhlednosti 100% bílé plochy zmizí a mapy jsou složeny do souvislé mozaiky. Nejsou zobrazené vrstvy map velkostatků v Čechách - pro jejich viditelnost bych musel výřez zvětšit. Jejich seznam viz text vedle mapy.

Ojediněle samozřejmě byly vytvářeny mapy jednotlivých panství. Problém je v tom, že tyto mapy nepokrývají ani zdaleka celou plochu Čech a nejsou z důvodu různých měřítek, zpracování a kvality ani navazující.

Jediným relevantním zdrojem pro oblast Čech jsou tedy písemné topografie, z hlediska dostupnosti a českého jazyka připadá v úvahu snad jen výše zmíněný August Sedláček. Jakýsi neúplný soupis panství a jejich vsí některých (podtrhuji slovo některých) jednotlivých historických krajů lze najít pod jejich hesly na Wikipedii (odkazy uvádím v závěru stránky dole). Dobře je zpracovaná snad jen oblast zhruba odpovídající východní části Čech (Kraj Hradecký, Čáslavský, Kouřimský a Chrudimský). V ostatních případech jsou sepsána jen města a městečka, nikoliv všechny osídlené vsi. Informace o panstvích jsou vztaženy k tzv Berní rule, písemnému operátu z roke 1656. Až na výjimky se na ně dá vcelku spolehnout, k přesunům vesnic mezi sousedními panstvími už v té době docházelo sporadicky (nicméně výjimky existují), spíše se měnili majitelé celých panství.

Samotná Berní rula prošla v moderní době reedicí a její knihy vyšly tiskem. Každá z knih zahrnuje jeden z historických krajů. Obsahují (mimo jiné) soupis panství v daném kraji a pro každé z panství i soupis poddanských vsí. Lze je dohledat v databázích Státního archívu, MZA, větších knihoven atd. Zabýváme se myšlenkou vytvořit rešerši z knih Berní ruly ve smyslu seznamu panství a jejich poddanských vsí, kterou bychom zřejmě ve formě Excelovské tabulky nabídli na tomto webu. Výhledově někdy v průběhu roku 2021.

Pro Moravu existuje historický katastr srovnatelný (i dobou vzniku) s Berní rulou. Jde o tzv Lánové rejstříky (L.vizitace). Lze se k nim dostat v MZA, ale vzhledem k jednoduššímu použití Schenklových map snad nebude potřeba jejich problematiku podrobněji. Práce s nimi je ostatně stejná jako u knih Berní ruly.

Na serveru Českého vysokého učení technického (ČVUT, obor geoinformatika) je k dohledání diplomová práce Jany Antlové/Rekonstrukční mapa šlechtických panství v Čechách a na Moravě (pdf formát). Krom cca 70-stránkového technického pojednání projektu je výsledkem i interaktivní mapa v aplikaci ArcGIS, kterou lze rovněž zobrazit přes internetový odkaz. Plně pokrytá je bohužel opět pouze Morava a Slezsko, v ploše Čech jsou georeferencovány pouze jednotlivé mapy šlechtickch statků (konkrétně: Pardubice, Náchod, Dobříš, Hluboká, Třeboň, Horšovský Týn, Merklín, Planá, Drhovle). Zájemce o problematiku srovnávání historických mapových dat se současnými se nicméně z textu práce orientačně poučí...Vzhledem k tomu, že od začátku roku 2021 možná nebudou (snad jen dočasně) k dispozici archívní mapy z flashové aplikace Zoomify (a tedy i ty Schenkelovy), je tento odkaz na rekonstrukční mapu snad jistým východiskem z nouze (za předpokladu, že ArcGIS aplikace nenačítá vrstvy opět ze Zoomify).

VII Rozcestník

Vezměme si odkazy z předchozího odstavce ještě jednou a popořádku:

Indikační skici stabilního katastru: Nejjednodušší cesta k nim je přes portál ČÚZK: https://ags.cuzk.cz/archiv/ protože už víme, kde jsme, zvětšíme si příslušným způsobem mapu, najdeme si naši hranici (existující čárkovaně, zrušenou tečkovaně) a klikneme po její straně do vnitrozemí katastru. Vpravo se objeví seznam dostupných archívních map. Pokud je k dispozici indikační skica, zvolíme tu, popřípadě povinný císařský otisk (ty už bohužel nemívají popisky k jednotlivým kamenům, ale pro zjištění majitele lesů je použít lze) . A totéž pak pro sousední katastr pokud to bude třeba.
Mapy Moravských a Slezských krajů Konráda Schenkela: Teoreticky by měly v budoucnu být rovněž k dispozici v seznamu dostupných archívních map výše zmíněného odkazu (bod 1, ČÚZK), nicméně vzhledem k jejich uložení ve flashové aplikaci Zoomify si budeme muset ještě na jejich překlopení do MapServeru počkat. Do konce roku jsou nicméně k dispozici na zmíněné Zoomify, a to přes aplikaci VÚGTK: http://mapy.vugtk.cz/schenkl/index.php?rs=2&lg=cze , případně prostřednictvím mapové aplikace diplomové práce J.Antlové na webu ČVUT: https://ctuprague.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=7d388d4c52c2479ebd53d5861e49b694
Zjednodušená topografie historických krajů Čech na Wikipedii. Údaje o panstvích a příslušejících obcích (převzaté z Berní ruly) mají v plné míře pouze čtyři historické kraje z tohoto seznamu, většina ostatních obsahuje pouze výčet měst a městeček a jejich příslušnost k panstvím. Zcela bez informací tohoto typu jsou odkazy ke krajům Plzeň, Budějovice a Tábor (poslední dva vznikly rozdělením Bechyňského kraje v roce 1721). Pro přehlednost k seznamu krajů je na obrázku ukázka Vogtovy mapy Čech z roku 1712 (kolorovaná mědirytina, vydal Johann Ziegler v Norimberku). Čísla odpovídají pořadí krajů v odkazech.

Litoměřický kraj (Leitmeritzer Kreis)
Boleslavský kraj (Bunzlauer Kreis)
Hradecký kraj (Königgrätzer Kreis)
Chrudimský kraj (Chrudimer Kreis)
Čáslavský kraj (Caslaver Kreis)
Kouřimský kraj (Kaurzimer Kreis)
Slánský kraj (Schlauer Kreis)
Rakovnický kraj (Rakonitzer Kreis)
Loketský kraj (Elbogener Kreis)
Plzeňský kraj (Pilsner Kreis)
Podbrdský kraj (Podberder Kreis)
Vltavský kraj (Moldauer Kreis, od 1714 spojen s Podbrdským krajem do kraje Berounského)
Prácheňský kraj (Prachiner Kreis)
Bechyňský kraj (od 1751 rozdělen na Táborský a Budějovický kraj)
Žatecký kraj (Saatzer Kreis)
Chebský kraj (Egerer Kreis)