Aktuality SPPKV - Společnost Přátel Památných Kamenů

Památné kameny (nejen) Vysočiny
Vítejte na stránkách Společnosti Přátel Památných Kamenů. Jsme neformální sdružení jehož zájmem je topografický a historiografický průzkum drobných kamenných památek, jejich popularizace a ochrana. Tyto stránky mají za cíl fungovat jednak jako rozcestník našich aktivit na sociálních sítích, jednak jako nástěnka akcí spolku. V neposlední řadě tu najdete i trochu teorie: popisy, návody, výzkumy a publikace k náhledu nebo ke stažení.
TRIBAL
Přejít na obsah

Aktuality SPPKV


Aktuality a střípky z dění kolem kamení

* Prezentace poznatků získaných při výzkumu a revizích Společnosti - souhrn za rok 2023. Převedeno do formátu *PDF a podstatně komprimováno. celkový objem dat 20MB.
* Aktivní odkaz ke zobrazení/stažení souboru s prezentací je v nadpisu kapitoly.

*červenec 2023*   OBJEV NOVÉH KŘÍŽE: CHODOVÁ PLANÁ, okres Tachov      
  • Mohutný pískovcový kamenný kříž byl nalezen v obci během terénních úprav při rekonstrukci křižovatky (odbočka z hlavní silnice k zámku) zcela zapadlý v zemi. Žádný z historických pramenů se o podobném objektu nezmiňuje - lze předpokládat, že byl zahrnut pod terénem již v 19.století (kdy na křižovatce stával podle Císařského otisku mapy Stabilního katastru z roku 1838 kříž na kamenném soklu ; tento kříž v současnosti neexistuje, při bagrování byla však nalezena kamená deska, která mohla být oním podstavcem pod snad dřevěným nebo litinovým křížem).
  • Objevený a znovuosazený kamenný kříž "smírčího" typu má rozměry 114/98/21cm, je částečně poškozen (mechanicky otlučen), lícní strana nese výrazné stopy erozního rozpadu pískovce (odlupují se přípovrchové vrstvy ve spodní části). Nad úrovní příčného ramene kříže je pozitivní reliéf nástroje, snad sekery.
  • Objekt byl evidován databází ašského muzea dne 20.7.2023 pod číslem 2683.
  • Zprávu podala a nálezový formulář zaslala p. Markéta Froňková
  • Nálezový příspěvěk týkající se nového objevu je k nahlédnutí na FB profilu skupiny: https://www.facebook.com/groups/714780098912194/permalink/2282165838840271/

R E C E N Z E Michala Streubela

Kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava
Pavel Valenta a Pavel Izdný, 2022
Je velkým badatelským počinem, že se okres Jihlava dočkal dalšího specializovaného soupisu těchto drobných monolitických památek jejichž hlavním výtvarným motivem je kříž. Jde o okres s nevětším výskytem u nás a poslední okresní soupis pochází z roku 2003 (Jaroš). Potěšitelné je rovněž, že autoři dodržují členění kamenů zavedené Leopoldem Fritzem na konci 19. století. Potřebnost tohoto členění vyniká zejména s ohledem na to, že se na okrese JI vyskytuje nejvíce křížových kamenů, které je vhodné dále členit. Autoři nově přidali kategorii kamenů vzniklých v 19. století. Původní členění L. Fritze: I. Vlastní kamenné kříže, úplně vypracované. II. Pokřížované kameny bez jiných znaků. III. Pokřížované kameny s vedlejšími znaky IV. Pokřižované kameny s nápisy. Dle mého názoru je kvalitní pravidelně aktualizovaný okresní soupis základním nepostradatelným prvkem bádaní o těchto drobných památkách.
Autoři předkládají velmi fundovaný a kvalitní soupis těchto památek, který zachycuje maximum informací, které se o kamenech a příčinách jejich vzniku podařilo dosud dřívějším i dnešním badatelům shromáždit. Soupis se věnuje věcné podstatě, včetně zápisům v matrikách a představuje i některé kameny, které nejsou dosud součástí centrální evidence Společnosti při muzeu v Aši. Knížka popisuje 118 existujících a 64 pohřešovaných kamenů. Za velmi vhodné také považuji krátké medailonky o dřívějších badatelích.
Chápu, že autoři zápasili s rozsahem publikace a možnostmi vydání vlastním nákladem. Pravděpodobně z tohoto důvodu nejsou u pohřešovaných kamenů kresby nebo fotografie a obsah obsahuje jen seznam existujících kamenů do roku 1800, což trošku ztěžuje orientaci v publikaci.
Vydavatelské počiny tohoto druhu pomáhají aktivizovat veřejnost v získávání dalších informacích o kamenech a dřívějších badatelích. Často následně také přinesou objevy pohřešovaných nebo nových křížových kamenů, první vlaštovky se podle sdělení autorů již objevily. Oběma Pavlům Pavel Izdný St Pavel Valenta přeji mnoho další badatelské radosti.

R E C E N Z E Michala Streubela
Křížové kameny okresu Žďár nad Sázavou
Pavel Izdný , 2022
Je nutné velice ocenit, že i okres Žďár nad Sázavou se dočkal specializovaného soupisu těchto drobných monolitických památek jejichž hlavním výtvarným motivem je kříž. Přestože jde o okres s hojným výskytem, objevovaly se jeho kameny jen jako součást soupisů s širším teritoriálním zaměřením (Franz, Fritz, Jurman, Nečas, Svoboda). Dle mého názoru je kvalitní okresní soupis základním nepostradatelným prvkem v bádaní o těchto drobných památkách.
Autor přináší velmi fundovaný a kvalitní soupis těchto památek, který zachycuje maximum informací, které se o kamenech a
příčinách jejich vzniku podařilo dosud shromáždit. Soupis jde po věcné podstatě a zcela se vyhýbá fikcím a dojmům, které například převažují ve čtivých publikacích H. Jurmana. Soupis představuje i některé kameny, které nejsou dosud součástí centrální evidence Společnosti při muzeu v Aši. Knížka popisuje 109 existujících a 23 pohřešovaných kamenů.
Počiny tohoto druhu pomáhají aktivizovat veřejnost v získávání dalších informacích o kamenech a často následně přinesou objevy pohřešovaných nebo nových křížových kamenů.

* Setkání Společnosti pro výzkum kamenných křížů v Aši proběhlo letos v sobotu 1.října. Krom jiného tu trojice pánů Brojíř-Mikule-Svoboda přednesla prezentaci na téma: Nové poznatky při revizích kamenných křížů 2021 - 2022. Vzhledem k tomu, že jde o souhrn nejnovějších poznatků, objevů a změn v rámci celé ČR a že se některé z informací navíc přímo týkají i naší skupiny (SPPKV) z pomezí Čech a Moravy, dovolujeme si poněkud očesanou verzi prezentace, překlopenou do PDF souboru, zveřejnit i na těchto webových stránkách.
* Zároveň se omlouváme za dost drastickou odtučňovací kúru, kterou jsme v zájmu rozumné velikosti souboru museli nasadit na původní příspěvek výše zmiňovaných pánů. Zdrojová velikost cca 350MB byla až příliš neúnosná, výsledných 32MB sice taky není nic extra, ale bohužel je už na hranici únosnosti. Děkujeme za pochopení.
* Odkaz k zobrazení/stažení souboru je v aktivním nadpisu odstavce
Destrukční redakční tým Streubel-Šimek

R E C E N Z E
nově vydaného důležitého titulu určeného mimo jiné pro všechny badatele v oboru historických hranic:
(recenzi napsal Michal Streubel, leden 2022)
 

René Bělohradský
Hranice Desfourských lesů na velkostatku Smržovka
Liberec 2021

 
Zkušený ochránce drobných památek, jizerskohorský patriot a úspěšný autor obohatil ke konci loňského roku lokální vlastivědnou literaturu o jedinečný počin, který bude mít širší dopad.  
Tentokrát se René věnoval hranici Desfourských lesů, která byla před více 200 lety osazena množstvím hraničních mezníků nebo značkami na skalách či balvanech. Publikace představuje výsledek několikaleté práce jeho týmu v terénu i v archivech. Výsledkem je rozsáhlý soupis těžko uvěřitelných více jak 2.700 objektů z 18 hraničních souborů, z nichž největší obnáší přes 1.100 objektů.  Tímto rozsahem dílo překonává vše, co amatérští badatelé zatím o smírčích a hraničních kamenech shromáždili a je proto rozděleno do dvou samostatných knížek.
V hlavní knížce autor stručně představí historii desfourského panství a hraběcí rodiny, aby se poté plně věnoval popisu lesních hranic a bádání po hraničních kamenech. Je to poutavé čtení, které čtenáře přivede do méně známých míst Jizerských hor. Za jedinečné považuji zdokumentování velkého souboru tzv. svědků (předměty jistí umístění kamene) a příběh hraničních hřebů spolu s opravou nepřesného překladu s nimi spojeného názvu lokality. Velmi zajímavý je také popis metody přenosu údajů ze starých lesnických map do využitelné podoby v souřadnicích GPS. Knížka je oživena příspěvky dalších členů autorovy hledací skupiny, kteří popisují své příjemné pocity hledačů neznámého. Knížka bohužel končí seznamem pohřešovaných kamenů, tedy objektů ztracených v poslední době, po jejich dokumentaci.
Druhá kniha je přehledným katalogem jednotlivých hraničních kamenů a značek. Jako taková se může stát základem pro metodu dokumentace dalších souborů hraničních kamenů, čímž vlastně publikace překračuje regionální hranice a stává se aktuální pro všechny badatele.
Přál bych publikací, aby se stala podobným startérem k ochraně a bádání po hraničních kamenech, jako se jím před lety stala knížka Vladimíra Preclíka  „Smírčí kameny“. A aby se stala impulsem majitelům lesů, pro které se starost o hraniční kameny bude součástí péče řádného hospodáře a jednou z jejich vizitek.
Michal Streubel
*** Poznámka: kniha není k dostání v knihkupectvích; případní zájemci se mohou obrátit přes mail administrátora tohoto webu (dammil@post.cz), který je nasměruje dál k autorovi, případně via FB skupinu "Hraniční kameny a drobné kamenné památky" (odkaz je na úvodní straně tohoto webu hned jako první nahoře) přímo na autora publikace, který je členem této skupiny (nick Renda Bělohradský).


 
Ilustrační obrázky pocházejí z příspěvku autora publikace ve skupině Hraniční kameny a drobné kamenné památky

19.12.2021
Ilustracni foto
Zlatý kámen 2021 aneb co nového nejlepšího v FB skupině Hraniční kameny & drobné kamenné památky
Rok se sešel s rokem a Velký kameník odpočítal v kamenném kruhu dalších 365 kamenů - což zní jako klišé a taky to klišé je. Buďme však styloví a ponechme vznešenější sloh literátům. Na nás je nyní alespoň zčásti rekapitulovat co nám v rámci naší skupiny tento zmíněný rok dal a co vzal…
Opět jsme se rozšířili, tentokrát na šest a půl tisíce sympatizantů. Pokud platí pravidlo napříč všemi sociálními sítěmi, které hovoří o tom, že ze sta procent členů se ve skutečnosti o téma skupiny zajímá alespoň trochu zhruba desetina, reagující je cca dvacetina a alespoň občasnými příspěvky oblažuje všechny ostatní přibližně jedno procento z možných, je to v onom posledním bodu pořád ještě okolo padesáti, šedesáti členů „tvrdého jádra“ skupiny – a to je, myslím, celkem dostačující. Natolik dostačující, že v rámci tohoto kolektivu umíme oddiskutovat a uspokojivě vyřešit většinu běžných dotazů, poradit, informovat o nových objevech a tématech a tak dále. A právě toto bylo, je a bude hlavním cílem existence skupiny, která nechce být jen prostředkem sdílení fotek z rodinných víkendových výletů. Propagací těchto drobných památek se snažíme přispět k jejich ochraně.
Za účelem jakési rekapitulace jsme nově zavedli kategorii (téma) Zlatý kámen 2021, na který bylo navrženo celkem asi 15 příspěvků (hlavně a zejména o úspěšných nálezech nových zajímavých kamenů, případně opravě poničených památek). Uvádíme je v odkazu níže, beze snahy je dál nějak stupňovat podle důležitosti. Samozřejmě nejsou všechny. Určitě nám nějaký ten zářez unikl, čímž se rovnou omlouváme postiženým a slibujeme, že příště si s výběrem dáme práci průběžnou, nikoli na poslední chvíli jako letos.
K seznamu Zlatý kámen 2021 se dostanete přes tento odkaz (případně přes seznam kategorií - témat vpravo od timeline skupiny):

31.10,2020
Nového, kromě nepřiznaného lockdownu a nařízení k venčení psů po policejní hodině, se příliš neudálo. Nicméně co se tohoto webu týče, byl upraven "manuál začátečníka" v sekci Hraniční kameny, a to k obrazu změn některých webových aplikací (ČÚZK a pod.). Navíc byly přidány některé zajímavé historické zdroje včetně odkazů na mapy. Samotnými historickými mapami a topografií se ovšem hodlám zabývat v samostatné kapitole.
Mírné obměny došla i položka "Nálezový formulář". Nově přibyla ukázka konkrétního vyplněného formuláře, tedy náhled "jak by to asi mělo vypadat"
A to je asi tak vše...Hlídejte si zeď FB skupiny "Hraniční kameny a jiné kamenné památky" a užívejte života. Výlety do přírody vám nikdo zakázat nemůže...

6.10.2020
Co nového?
  • Další zrušené setkání, tentokrát každoroční sjezd Společnosti pro výzkum kamenných křížů v Aši. V sobotu 3.10. (ne)proběhla dlouho plánovaná akce SVKK. Finální průběh byl prakticky stejný jako u setkání v Bystřici 19.9 (Michalův report z Bystřice viz níže na této straně). Tedy výlet skupiny odvážných po okolí Aše. Společnost pro výzkum kamenných křížů v Aši vydala již 18. sborník s 32 příspěvky. Objednat lze tento i starší u tajemníka Společnosti Jiřího Poora - jiripoor@seznam.cz. Za Vysočinu se setkání zúčastnil Michal Streubel. Na FB profilu skupiny "Hraniční kameny a jiné kamenné památky" je k dispozici jeho "report" s řadou fotografií: https://www.facebook.com/groups/714780098912194/permalink/1495903420799854/
  • Pracujeme dále na těchto webových stránkách. I když obsah roste jen pomalu, přesto zde opět cosi přibylo. Sekce "Smírčí kameny" se díky obětavcům (jsou uvedeni v seznamu soupisů) rozrostla o přepisy (nebo spíše rešerše) z publikací dávných badatelů. Lze je najít pod "Historickými soupisy". Začíná se rýsovat i kostra budoucí databáze kamenů z Vysočiny ("Okresní kartotéky"). Zatím nejsou její odkazy na data aktivní. Podrobné soupisy ke každému z kamenů je piplavá a zdlouhavá práce, až jich bude k dispozici dostatečné množství (předpokládáme jeden celý okres), odkazy zaktivizujeme.
  • V sekci "Hraniční kameny" dojde vbrzku ke změně "Návodu pro začátečníky". S ohlášeným koncem formátu Adobe Flash k 31.12.2020 je celá řada oficiálních webových aplikací zgruntu předělávána. Týká se to i stránek Českého Úřadu Zeměpisného a Kartografického (ČÚZK) na které je v našem návodu odkazováno. Stránky ČÚZK vznikají v nové aplikaci, u původní bude ukončen provoz v listopadu 2020. Mohu konstatovat, že nová aplikace je přehlednější, provázanější a vůbec mnohem svižnější než původní. Má ovšem trochu odlišnou grafiku, a proto bude třeba překopat i naše návody. Mimochodem, nová aplikace ČÚZK je na adrese: https://ags.cuzk.cz (a naše oblíbená sekce s historickými mapami: https://ags.cuzk.cz/archiv/ )
  • Vzniká sekce o kameni jako surovině a vůbec kamenickém řemesle ("Kámen-materiál"). Prozatím je hotovo rozdělení hornin z hlediska petrografie. bez základu totiž nelze stavět.
  • V sekci "Bibliografie" najdete bohatý výčet historických i současných publikací, zabývajících se tématem. I tato databáze je otevřená a budeme k ní přidávat jak jen bude čas a zdroje.
  • V sekci "Naše publikace" jsou i nadále volně ke stažení Sborníky z Vysočiny 2019 (Lipnice) a 2020 (Bystřice nad Pernštejnem)

19.9.2020
Report z náhradní akce za zrušené setkání SPPKV v muzeu Bystřice nad Pernštejnem
Na vlastní kůži prožil a zapsal Michal Streubel
 
  V sobotu 19. září 2020 se měl v Bystřici n. P.  konat II. ročník setkání přátel památných kamenů Vysočiny. Neviditelný virový nepřítel však nejprve zrušil původní červnový termín a posléze i ten zářijový. Nemohli jsme tedy veřejnosti přednést naše přednášky o kamenech tak jako v květnu 2019 v Lipnici n. Sázavou... možná je na druhou stranu dobře, že jsme nečelili poloprázdnému hledišti…Je však potřeba nerezignovat: když nejde sedět a rokovat v přednáškovém sále, můžeme se třebas projít s místním znalcem po okolí. V sobotu v 10 hodin se fotí tvrdé jádro sešlosti u kašny s cyrilometodějským sousoším na bystřickém náměstí a vzápětí vyráží v koloně tří aut do terénu.
Začínáme u hraničáků nad Domanínem a pokračujeme ke smírčímu kameni nad Vojetínem, všude focení a různé inscenace. Pak přejíždíme do Rozsoch k dalšímu smírčáku, s dovolením majitelů otvíráme branku a fotíme a fotíme. Další přejezd do lesa Na zadních žlebech k pomníku zabitého hajného. Následuje přejezd do Vojtěchova, odkud následuje procházka kolem Krejčovského kamene ke kameni s puškou (Pytlácký kámen), kde je další skupinové focení, tentokrát se samospouštěmi, kouzelná babička dnes nepřišla. Přejíždíme do lesa nad Myšánkou ke dvěma hraničákům, slunce je dnes stále s námi, všechny kameny jsou krásně nasvícené. Vše probíhá v krásné pohodě, nikdo nespěchá, horvory plynou. Následuje přejezd do Věcova ke známému kameni připomínající řádění Lisovčíků. Odtud jsme popojeli za Jimramov k vápence, kde dnes rostou dva druhy vzácných hořců (jeden z nich je dokonce na Vysočině endemitem) a nakoukneme do staré mramorové štoly. Trochu nám cestou vyhládlo, a tak jsme se zastavili v Jimramově u Kovářovy kobyly, kde jsme se občerstvili jídlem, nápoji a přednáškou Jiřího Rejla.
Přejíždíme k známému mostu s hraničním kamenem a od něj se ještě pěšmo vydáme ke smírčáku v Benátkách. Najednou, jako mávnutím kouzelného proutku, čas začne spěchat. Přejíždíme k hradu v Dalečíně, kde Luboš, oživlý po kofole, vymyslí focení v okénku. Začínám, dojde nicméně na všechny účastníky.  Dále nás čeká z mého pohledu nejzajímavější cíl: památný kámen na Hrombitku. Parkujeme na kraji úzké silničky a srázu, snad moje osmimístná pojízná krabice nespadne do rokle. Stoupáme do strmého kopce na rozsochu kóty 688, kde stojí dnes na polopasece tajemný kámen s křížem, monogramem LJ a letopočtem 1919. Nikdo, koho známe o něm nic neví. Auta i po návratu kupodivu stojí na kraji srázu. Přejíždíme do nedaleké Hluboké, kde opět parkujeme v poměrně obtížné situaci. Cílem je novodobý kamenný kříž nad přehradou. Najednou za velkého řevu nedostatečně odtlumeného čtyřtaktu přijíždí čtyřkolka s krásnou dámou na řídítky.
Naše auta prý překáží nakládání dřeva; loučím se s kamenem a přebírám klíče i od druhého vozu. Dáma mě svižnou jízdou převeze k našemu parkovišti, kde čeká její partner, který mi krásným moravským dialektem vyčiní, že parkuji špatně (není divu, dvě z našich aut mají pražskou SPZ). Neprotestuji svou krásnou pražáčtinou, rychle přeparkuji dvě auta a pomůžu nakládat dřevo. Než se kolegové vrátí je po všem.
Nasedáme a odjíždíme k dalšímu cíli, kostelu u Vítochova a nedalekému hraničnímu kameni z pomezí bystřického a kunštátského panství.Najednou kolona zastavuje, k našemu zadnímu vozu přichází Luboš s připravenou krátkou humornou scénkou, předstírající fatální problém s členem posádky a sdělení, že končíme a sraz je u kostela. Načež kolona pokračuje v cestě. Náš zadní vůz je však nejpomalejší a ztrácíme kontakt s kolonou: přejíždím odbočku na Vítochov, navigátor mě vrací zpět, u kostelíku nikdo nečeká. Vracíme na původní trasu na Bystřici, kde se shledáme u správného kostela. Odjíždějící domů se loučí, část zůstává na večerní posezení u grilu.  Den se vydařil!
Foto nahoře: kámen u studánky Na Myšánce, vpravo smírčí kámen u Jimramova, dole památný kámen na Hrombitku. Tento je z místní ruly, která není pro takové účely příliš vhodná. Zřejmě tedy půjde o nějakou příležitostnou záležitost...

17.9.2020
Setkání v Bystřici z důvodu epidemiologických zrušeno. Namísto toho proběhne pouze skupinový výlet po místních zajímavostech pro ty, kdo si už předem v Bystřici zajistili nocleh a nehodlají jej zrušit. Předpokládáme účast asi 10 lidí a neopomineme ze setkání zveřejnit report.
Sborník textů z nerealizovaných přednášek je již k dispozici v sekci "naše publikace"

9.8.2020
V položce menu "Smírčí kameny" máme nově k dispozici (a ke stažení) nálezový formulář, sloužící případným nálezcům nového objektu k možnosti jeho zaregistrování v databázi smírčích křížů a křížových kamenů (a jiných drobných kamenných památek). Je zde rovněž odkaz na příslušné webové stránky. Děkujeme za spolupráci.

5.5.2020

Přesunujeme termín setkání
Vážení, vzhledem ke stále pokračující nestandardní situaci jsme se rozhodli přesunout naše druhé setkání na sobotu 19. září, kdy doufáme, že se již bude svět více podobat normálu.
V původním termínu proběhne na místě pouze pracovní setkání pořadatelů. Zároveň bychom vás tímto chtěli požádat o zaslání příspěvků do sborníku, abychom jej měli do září hotový. Vydání textu ve sborníku není podmíněno účastí na zářijovém setkání a osobním vystoupením, spíše zájmem přispět k tématu něčím zajímavým.
Děkujeme za pochopení
Pořadatelé

Společnost Přátel Památných Kamenů Vysočiny



KONTAKT ADMIN.:
dammil<zavináč>post.cz
admin<zavináč>pamatnekameny.euweb.cz
2020 - 2023
Návrat na obsah